III. Opravy laku na náraznících
IV. Ochrana auta před korozí I.
V. Ochrana auta před korozí II.
I.Jak pečovat o automobil
Pokud majiteli záleží na tom, aby jeho vůz byl co nejdéle ve skvělé formě a vypadal hezky, musí o něj dobře pečovat a dopřát mu pravidelný servis. Péče o karoserii, interiér a další je věcí každého majitele a je vždy ukázkou toho, jak se o své auto stará.
Péče o karoserii, ochrana před korozí
Kvalita laku je nejen estetickým, ale i funkčním prvkem každého vozu. Krásně naleštěná karoserie je bezesporu pastvou pro oči a odměnou jeho majiteli za vynaložené úsilí, ale udržovaný vůz je i mnohem atraktivnější při případném prodeji. To je také první hledisko, které potenciálního kupce zaujme. Zdravý lak má také důležitou funkci chránit kovové díly před korozí. V současné době jsou pozinkované plechy karoserie samozřejmostí, ale pozinkování není všelék a i tato povrchová úprava má svou životnost. Pokud se na pozinkovaný kov dostane agresivní látka, velice brzy se může objevit oxidace. Při pokusu s různými pozinkovanými šrouby ve vodě s malým procentem kyseliny se na jejich povrchu objevila během pár dnů vrstvička oxidace a koroze. Pokud dojde k poškození laku až na tuto vrstvu, koroze se může i překvapivě brzy ukázat. Zejména v zimním období, kdy jsou cesty ošetřovány solí a kamínky, dostává lak pořádně zabrat. Proto je dobré co nejspíš zatřít barvou vzniklé oděrky a výtluky od kamínků v laku. Pokud je auto znečištěné od soli, nemělo by se dávat do vyhřívané garáže. Vyšší teplota totiž značně urychlí oxidaci kovů. I nečistoty v sobě zadržuji škodlivou vlhkost. Nejlepší řešení je auto čím jak nejspíš vystříkat proudem vody a sůl i další nečistoty odstranit. Je dobré používat přiměřeně teplou vodu, horká voda je pro lak zejména v zimě nevhodná. Pokud se lak pravidelně nemyje, ztrácí svůj lesk.
Jak umývat auto?
Sama jsem zastáncem ručního mytí, kartáče v myčkách ve většině případů způsobí na povrchu laku jemné škrábance, které jsou nepříjemně viditelné zejména za slunečného počasí. Před mytím auta je nejlepší důkladně vystříkat karoserii a spodek auta včetně podběhů silnějším proudem vody, často se používají tlakové čističe. Takto se rozmočí a odstraní hrubé nečistoty a také drobné částice, které by při mytí houbkou poškrábaly lak. Při mytí vozu houbkou používám jen čistou vlažnou vodu do 50°C bez jakéhokoliv šampónu. Šampóny často bývají pro lak agresivní, odstraňují ochrannou vrstvu vosku a jejich zbytky se mohou zdržovat v dutinách vozu nebo třeba v plastových lištách oken. Tento problém jsem kdysi řešila, když značkový autošampón s voskem zhoršil chod oken v lištách a bylo je třeba důkladně promazat silikonovým olejem, aby zase chodily O.K. Pokud je lak navoskován kvalitním voskem (viz dále), nečistoty jdou snadno odstranit jen čistou vodou bez jakékoliv další chemie…
Po důkladném umytí houbkou se auto znovu vystříká proudem vody. Pak je velice důležité ho dobře vysušit, jinak by zaschlé kapičky vody způsobily na laku nevzhledné „mapy“. Hodně se mi osvědčila švédská utěrka – používám tu největší „Profi“, která absorbuje nejvíc vody a je dostatečně jemná. Auto myju i vytírám vždy od předních a horních dílů karoserie směrem dozadu a dolů. Jako poslední dělám prahy a kola. Hadr pravidelně promáchávám v teplé vodě. Musí se důkladně vysušit i vnitřek vozu, rám kolem dveří, zavazadelník, vnitřek víčka nádrže a i motorový prostor. Ve finále ještě použiju jelenici, kterou čistím zejména okna (i zevnitř) a chromované doplňky. Po umytí je vhodné trochu protáhnout brzdy, stačí krátká jízda, aby se odstranila vrstvička rzi z kotoučů a také proud vzduchu vytlačí zbylou vodu ze skulinek a nepřístupných míst pryč.
Nikdy se nesmí znečištěný lak čistit „nasucho“, protože by částice na něm způsobily trvalé poškození a šrámy. I před voskováním je třeba lak dokonale vyčistit a vysušit.
Voskování a konzervace laku
V obchodech nabízejí bohatý sortiment vosků a prostředků na ochranu a vyleštění laku. Každý takový vosk umí však „jen něco“ a je třeba je kombinovat. Na barevné – nemetalické laky jsou vhodné barevné leštěnky (např.Turtle Wax), které kromě jemných brusných částic obsahují i barevný pigment, který dodá laku nejen hluboký lesk, ale i svěží barvu. Obsah konzervačních látek však nedostačuje k dlouhodobé ochraně, ač to výrobce na obalu píše, a tak po několika umytích, se vosk rychle ztrácí. Naproti tomu se prodávají tzv. tvrdé vosky (zpravidla to jsou čiré tekuté látky) s dlouhodobou ochranou. Ty vydrží na laku déle, ale zase nemají schopnost ho tak hezky vyleštit. Kdysi se prodával finský vosk KORREK TEFLOX, který měl funkci leštit i dokonale konzervovat. Vydržel na laku téměř půl roku. V jeho složení byl i teflon a silikon. Byl to jeden z mála vosků, které nešly z použitého hadříku vyprat, takže bylo jasné, že na laku zůstane velmi dlouho. Na drobné šrámy jsou vhodné brusné pasty, velmi kvalitní je 3M s jemností částic 2000, kterou používají profíci v lakovnách. Po několika létech, co pečuji o auto jsem došla k závěru, že nejlepší je namíchání vosků podle potřeby. Na metalický perleťový lak používám celkem pět složek v určitém poměru. Barevný vosk (Turtle Wax) + jemná brusná posta (u nového laku není třeba)+tvrdý vosk (Hard Wax) + silikonový a teflonový olej (tyto oleje tvoří maximálně 10% z celé směsi). V létě převažuje množství barevné leštěnky, v zimě naopak tvrdý vosk. Vše je třeba dokonale promíchat a nejlépe ihned spotřebovat.
Voskování karoserie se provádí stejně jako u mytí od předních a horních dílů směrem dozadu a dolů. Voskuji i litá kola. Na dobře větraném a stinném místě se vosk nanáší krouživými pohyby pomocí měkkého hadříku postupně na celou plochu karoserie a je třeba ošetřit i vnitřní části rámu, lemy blatníků, vnitřky a spodek dveří a další lakované díly automobilu. Stačí nanést tenkou vrstvu, ale o to více důkladně. Nanesenou směs vosků a přípravků ponechám zaschnout a reagovat s lakem několik hodin. Poté vše vyleštím velmi měkkým hadříkem, jde to celkem snadno. Takto ošetřený lak má nádherný a hluboký lesk, barva ožije a zmizí i jemné šrámy. Ochranná vrstva vydrží na laku cca půl roku, je-li omýván pouze čistou vodou. Protože ochranná vrstva obsahuje silikon a teflon, není možné lak několik měsíců přestříkat.
Péče o plastové a pryžové díly
Velmi dobrou účinnost mají pěnové čističe (např. Armorall) a také přípravky obsahující silikon a lanolin. Pro svou jemnou vůni jsou vhodné i na plasty v interiéru. Pěna se nanáší pomocí jemné houbičky a je třeba ji pečlivě rozleštit, aby se vytvořila rovnoměrná vrstva. Po zaschnutí se může ještě jednou přeleštit suchou houbkou. Je důležité dbát i o plastové lišty kolem oken včetně vodících lišt, v nichž chodí skla, těsnění, pneumatiky, ale také o plastové a pryžové díly v motorovém prostoru. Nejen, že vypadají stále jako nové, ale jsou pružnější, odolnější a prodlouží se jejich životnost. Díky pečlivému a pravidelnému ošetřování mám na původních tlumičích dosud nedotčené gumové manžety. Auto je čtrnáct let staré s více jak 200.000km na tachometru! Těsnění kolem dveří je vhodné zejména před zimou ošetřit glycerinem, aby nepřimrzlo. Protože se pod těsněním zdržuje vlhkost a různé nečistoty, každý rok je opatrně demontuji, vyčistím vše a nastříkám silikonovým olejem. Po zavadnutí přebytečný olej setřu hadříkem a těsnění vrátím zpět.
Další drobnosti pro lepší funkčnost
Do zámků je vhodný olej s grafitem. Závěsy dveří a místa, kde dochází ke tření, občas promažu kvalitním tukem, nejlépe bezbarvým. Hodně se mi osvědčil tuk, který používám na ložiska a bovdeny jízdního kola. Ten si udržuje i při velkých výkyvech teplot své vlastnosti a nezkapalní. Bez povšimnutí neponechávám ani konektory elektroinstalace. Každoročně je ošetřím kontakt sprejem, který nejen, že zlepší vodivost, ale vytěsní vlhkost a chrání vše před korozí.
Ochrana podvozku a dutin
Mnohá skrytá místa a dutiny mohou za čas překvapit výskytem koroze. To je však už pozdě zejména, když proleze naskrz. Různé firmy nabízejí vystříkání dutin a podvozku, což je třeba čím jak nejspíš udělat, pokud to člověk nemá možnost zvládnout vlastními silami. Ne všechny takové firmy ale udělají práci důkladně a pečlivě. Protože mám možnost najet s autem na rampu, ošetřuji si komplet podvozek sama. Je to otázka cca půl dne práce. Ještě před nástřikem ochranné pryskyřice je třeba celý podvozek pořádně vystříkat silným proudem vody (pozor na plastové kryty pod motorem a podběhy) a důkladně vše vysušit. Ideální je vystříkat to den předem a vše provádět za suchého a teplého počasí. Před nástřikem podvozku je důležité důkladně odstranit případnou rez, protože by i po nanesení ochranného nátěru dál hlodala na kovových dílech a velmi brzy se opět ukázala. I původní barva, která má tendenci odprýskávat, je třeba dobře odstranit. Často si vystačím s drátěným kartáčem a hrubším smirkem. Na odmaštění používám technický benzín a hadřík, který nepouští vlákna. Takto připravený podvozek nastříkám kvalitní pryskyřicí, která si uchovává po zaschnutí pružnost a je odolná vůči odlétávajícím kamínkům i soli. Konkrétně používám značku Motip (prodává se i ve více barevných provedeních) a na celý podvozek mi postačí bohatě dvě dózy. Stříkám více tenkých vrstev v intervalech cca 20 minut. Důležité je takto ošetřit i vnitřky lemů blatníků, ramena náprav a upevňovací prvky na podvozku. V tenké vrstvě je barva docela hladká. Barva by se neměla dostat na pryžové díly a manžety, proto je předem zabalím do sáčku nebo novinového papíru, případně zástřik barvy opatrně odstraním ředidlem. Všechny pryžové a plastové části pak ošetřím silikonovým olejem a nechám ho chvíli působit. Poté přebytečný olej setřu hadříkem. Nezapomínám ani na výfuk. Tady používám silikonovou stříbrnou barvu odolnou vůči vysokým teplotám. Vydrží hodně dlouho a je stále jakoby mastná, takže odpuzuje vodu a škodlivé látky. Po zimě je třeba poopravit barvu tam, kde ji kamínky poškodily. Kvalitně provedený nástřik podvozku vydrží velmi dlouho, ale vždy je dobré preventivně zkontrolovat jeho stav před zimou.
Do dutin používám speciální vosk ve spreji, který se jednoduše aplikuje tenkou trubičkou, takže je možné se i úzkou skulinkou dostat hluboko dovnitř ošetřovaného dílu. Používám ochranný vosk značky Dinitrol, protože mimo své vynikající dlouhodobé konzervační vlastnosti má tendenci teplem vzlínat a roztáhnout se na celou vnitřní plochu dutin. Proto je dobré toto dělat v létě. Takto ošetřuji dveře, zadní víko, vnitřní prolisky přední kapoty (ve všech těchto dílech jsou otvory) a samozřejmě prahy (tam je třeba demontovat plastové kryty pro zpřístupnění horních otvorů). Vosk stříkám i do nepřístupných skulinek, například spodní části předních blatníků za koly, kde se zdržují nečistoty odlétávající od kol. Samozřejmě je třeba tyto dutiny nejdřív řádně vyčistit, protože i přes plastový podběh se tam dostane neskutečné množství nečistot.
Péče o automobil, jak jsem ji popsala, není zcela jednoduchá záležitost a vyžaduje dost času a trpělivosti. Pro mě je auto nejen dopravní prostředek, ale i velké hobby, takže mu věnuji dost času a péče. Vynaložená práce na druhou stranu přinese nejen očekávaný výsledek, ale pomůže udržet i hodnotu automobilu. Vycházela jsem zejména z vlastních zkušeností a rad odborníků, včetně informací z odborné literatury a internetu.
II.Péče o lak automobilu
Základem úspěchu je šetrné ruční mytí. Osobně používám jen vlažnou vodu a měkkou houbku. Pro vytření dosucha se mi pak osvědčila houževnatá švédská utěrka a ve finále jelenice. Lak se nikdy nesmí čistit nasucho. Vůz by se měl umývat pravidelně, osobně ho čistím jednou týdně, ale v zimě by se měla sůl odstranit co nejspíš, podobně jako v létě zbytky rozdrcených těl hmyzu na předních částech auta. Dlouho usazené nečistoty se pak nejen hůře odstraňují, ale některé mohou i trvale narušit glazuru laku, který navíc ztrácí lesk.
Po umytí a vysušení přijde na řadu voskování, které provádím dvakrát do roka – vždy před zimou a na jaře. Pro tento účel si míchám směs z vosků a přípravků, jež dohromady vytvoří na laku velmi účinnou ochrannou mikrovrstvu po mnoho měsíců a zároveň oživí lak a zajistí jeho nádherný hluboký lesk.
Voskování nových laků
Nevyžaduje vosky s brusnými částicemi. Kromě toho jsou originální laky současných vozů velmi tenké a jejich častým leštěním pomocí vosků s brusnými částicemi by se tato vrstvička brzy ztenčila na kritickou mez. Pro dokonalý výsledek používám směs vosků a dalších přísad, neboť ty z obchodů mají buď jen krátkodobý ochranný efekt nebo nedokáží šetrně zajistit vysoký lesk laku. Směs je též uzpůsobena dle ročního období, protože v zimě je třeba hlavně dokonalá konzervace proti soli, kdežto v létě i ochrana před sluncem.
Zasýchající vosk na bocích karoserie Mazdy 6
TIP: Pro zimní směs používám tvrdý vosk(Hard wax), barevný leštící vosk podobného odstínu, jaký má lak vozu (například Turtle Wax color magic nebo Sonax) ve vzájemném poměru cca 1:1 a dále do směsi přidávám trochu silikonového a teflonového oleje (na 100ml směsi postačí kávová lžička každého). Pro letní období je ve směsi větší množství barevného vosku, vůči tvrdému je ho dvojnásobek. Oleje přidávám ve stejném množství, jak bylo výše uvedeno. Vhodné je použití vosku s tmavším odstínem barevné pigmentace, než má lak auta.
Podobnou recepturu měl vosk finského výrobce Korrek, jenž vydržel na laku cca půl roku a dokázal ho nádherně vyleštit. Byl natolik odolný, že bylo problém ho vyprat z hadříku, který jsem používala k jeho aplikaci.
Obrázek vpravo: Tyto vosky a přípravky používám pro míchání směsi na konzervaci a leštění laku
Voskovaní a renovace starších laků
Starší laky už mohou nést stopy drobných mikroskopických škrábanců vzniklých umýváním nebo nešetrným zacházením, takže zde je vhodné použití leštícího vosku a nebo profi leštící pasty například 3M, která ač účinná je dosti šetrná. Pracuji s ní už řadu let, osvědčila se mi zejména při rozlešťování přechodů nově nanesených laků k dokonalosti. Dokáže vyleštit nejen zašlý lak a drobné škrábance, či odstranit zažraný brzdový prach z elektronů, ale umí zrenovovat i plastové nebo čistě kovové díly, jako je například víko motoru aj.
TIP: Pro zimní období míchám směs v poměru 1:1:1 (tvrdý vosk, barevný vosk a leštící složka – například Turtle Wax Platinum) a přidám opět nepatrné množství silikonového a teflonového oleje. Pro letní období je poměr ve prospěch barevné složky, tvoří polovinu celé směsi. Pro zašlý nebo jemně poškrábaný lak použiji místo leštícího vosku přímo profi leštící pastu a ve stejném poměru, jak jest uvedeno výše ji přidám do směsi. Vše je třeba důkladně promíchat a pokud možno brzy spotřebovat. Vosky nebo namíchaná směs nesmí projít mrazem!
Technika voskování
Voskování by mělo být prováděno v dobře větraných prostorách, kde je minimální prašnost a nepronikají tam sluneční paprsky. Voskování laku na přímém slunci za horkého letního počasí je nevhodné, stejně tak jako leštit lak v mrazivém počasí. V prvém případě by vosk nešel z laku odstranit/vyleštit a nebo jen velmi namáhavě s výslednými šmouhami a v druhém by při mrazech mohly vznikat ve vosku sraženiny či krystalky ledu, které by mohly lak poškrábat. Pro aplikaci vosků používám velmi měkký hadřík složený do více vrstev, docela se mi v tomto směru osvědčily papírové utěrky. Ty používám i pro finální leštění. Nanášení vosku provádím od předních a horních dílů směrem dozadu a dolů. Je třeba ošetřit i špatně přístupná místa, vnitřní lakované části karoserie a vhodné je takto pečovat i o litá kola.
TIP: Na hadřík vždy nanesu jen trochu vosku a ten pak krouživým pohybem dlaně opatrně a hlavně rovnoměrně nanáším na lak. Stačí nanést jen tenkou vrstvu vosku, ale o to důkladněji se roztírá až do chvíle, kdy začíná bělat a zasychat. Chci-li odstranit drobné škrábance, trochu více přitlačím a dané místo takto ošetřuji až do chvíle, kdy se objeví první náznak lesku na laku. Případně postup opakuji.
Nanášení vosku je třeba věnovat značnou pozornost a opravdu si dát záležet.Od toho se pak bude odvíjet výsledek a trvanlivost ochranné vrstvy. Je-li vše uděláno, jak má být, vydrží chránit lak i více jak půl roku. Přítomnost ochranné mikrovrsty se pozná podle kapiček vody, jež na něm vytvářejí jakoby perličky a nedrží se na něm v souvislé vrstvě.
Finální leštění laku
Jakmile je navoskováno vše, nechávám směs vosků a přípravků na laku dostatečně zaschnout, někdy i několik hodin, aby se dobře molekulárně navázala a dlouho na laku vydržela. Nakonec suchým a měkkým hadříkem jemně vyleštím zaschlý vosk a ve finále ho ještě přeleštím jelenicí, získá tak dokonalý hluboký lesk. Z plastových nebo pryžových dílů mohu zbytky vosku odstranit vlhkým hadříkem, případně tyto díly naimpregnovat přípravkem na plasty nebo silikonovým olejem. Vypadají pak jako nové.
TIP: V letním období, kdy je lak zejména na předním nárazníku často znečištěn rozdrceným hmyzem, používám pro ochranu laku na těchto dílech vosk s větším množstvím silikonového oleje (cca dvojnásobek). Lak se díky tomu snadněji čistí.
Práce je hotova, lak získal krásný a hluboký lesk a i barva ožila.
Takto ošetřený lak stačí umývat už jen vlažnou vodou bez jakékoliv chemie. Nečistoty půjdou dolů mnohem snadněji, neboť ochranná mikrovrstva dobře odpuzuje cokoliv. Pro lak i další materiály použité na autě je takové umývání šetrnější.
Péče o lak dokáže udělat opravdu hodně, na fotografii níže je téměř 18 let starý vůz s více jak 300.000km na tachometru.
Lak tohoto stříbrného Nissanu už několik let pečlivě ošetřuji výše popsaným způsobem a je jak nový.
III. Opravy laku na náraznících
Přední nárazník bývá nejvíce exponovaným dílem auta při možném poškození a i při běžném provozu dostává pořádně zabrat. Nejednou jsem řešila větší či menší poškození od kamínků nebo dokonce větví či jiných nebezpečných předmětů na cestách. Protože mám ráda věci zcela v pořádku, postupně mě donutilo naučit se, jak to solidně opravit. V tomto článku se s Vámi podělím o své zkušenosti a postup při opravě laku.
Postup při opravě poškozeného místa
1. Je třeba připravit podklad pro lakování. Pokud poškození zasahuje až pod základovou barvu a narušuje i plast nárazníku, je třeba ho důkladně srovnat a vyhladit. Poškozené místo se přebrousí vodním smirkem a srovnají se případné nerovnosti včetně narušeného okolního laku. Brusnou (matovací) pastou bez přídavných mazacích složek se protáhne přebroušení okolního laku až do místa, kde bude končit zástřik nového laku.Poté je třeba vše důkladně odmastit nejlépe technickým benzínem. Prohlubně nebo vrypy se srovnají nejlépe dvousložkovým tmelem, existují i speciální tmely určené přímo na plasty. Namíchaná směs je zpracovatelná poměrně krátkou dobu díky působení tužidla, takže je třeba postupovat rychle. Stěrkou se primárně uhladí nanesený tmel a často už po cca 30 minutách ho lze brousit vodním smirkem. Optimální teplota pro práci je 20 – 30°C.Osvědčil se mi smirek s hrubostí 600-800. Drobné nerovnosti pak doladí plnič, který lze sehnat i ve spreji ve specializovaných prodejnách. Po jeho vytvrdnutí se opět dané místo přebrousí, ale už jemnějším smirkem (800-1200) a je třeba, aby plnič zasahoval o něco málo dál, než bylo poškození. Broušením se ztenčuje okolní lak a zůstaly by pak jemné nerovnosti nebo mírná prohlubeň.
2. Před lakováním opět celou plochu podkladu odmastím technickým benzínem. Lakování je možné provádět jen za minimálně 20-25°C v naprosto neprašném a bezvětrném prostředí. Okolní díly je třeba důkladně zakrýt a zapáskovat s řádným přesahem okolní lak, kam dosáhne zástřik.
Podkladová vrstva – základ – je vhodné přibližně volit podle odstínu laku auta, lépe se pak překryje barevným pigmentem. U metalických laků se pak nanáší od místa poškození na všechny strany barevný pigment a postupně se ubírá až skoro k místu, kde bude končit zástřik bezbarvého laku. Stříkání se provádí střídavě různými směry, tzn. ne jenom horizontálně, ale i vertikálně, aby částice barevného pigmentu co nejlépe vytvořily pravidelnou strukturu metalízy. Několik tenkých vrstev je vždy lepší, než jediná hrubá. Totéž platí o bezbarvém laku, nanáší se v několika tenkých vrstvách a úměrně se ztenčuje k místu ukončení zástřiku.
Vše je třeba provádět za tepla, hodně se mi osvědčilo zahřívání stříkaného místa a posléze naneseného laku teplým vzduchem. Lak nestéká a rychleji zaschne.Vrstvy pigmentu i laku se nechávají proschnout jen několik málo minut a nanáší se hned další, aby se vše dobře spojilo. Bezbarvý lak by neměl být aplikován později, než 30 minut po nanesení poslední vrstvy barevného pigmentu, osobně toto provádím cca 5-10 minut po zaschnutí poslední vrstvy barvy.
3. Rozleštění nového laku je možné provádět až po důkladném vytvrdnutí, to jest alespoň po 24 hodinách od jeho aplikace, kdy se ještě může trochu seschnout. Rychlost tvrdnutí laku je závislá na přidaných tužidlech a též druhu použitého laku. Používám barvy na bázi akrylu, které nejsou ředitelné vodou. Zasychají a vytvrdnou velmi rychle. Důležitá je i teplota okolního prostředí, proto je ideální toto provádět v létě nebo ve vyhřívaných prostorách. Osvědčily se mi spreje od Motipu a taktéž přímo v lakovnách namíchané laky.
Rozleštění v místech přechodu, kde byl ukončený nový lak, provádím nejprve jemným vodním smirkem (1500-2000) a pak brusnou pastou 3M. Částečně se přebrousí i původní lak a protože ty originální jsou velmi tenké, je třeba být při broušení opatrný. Nakonec se celé opravené místo po pár dnech převoskuje.
Pokud se přelakovává surový plast, musí se na něj bezpodmínečně použít „změkčovač“, což je reaktivní látka , jež modifikuje povrch plastu pro nanášení laku. Jinak s velkou pravděpodobností po čase popraská a sloupe se. Často to vidím na amatérsky nastříkaných náraznících a není pak nic horšího, jak odstraňovat zbytky popraskaného laku z celého dílu. Změkčovač je možné sehnat i ve spreji, je to čirá kapalina s ostrým zápachem. Zasychá velmi rychle. Použila jsem ji i na plasty v motorovém prostoru pod akrylové barvy, které bez problému odolávají i vyšším teplotám. Výjimkou je speciální syntetická barva, určená přímo pro obnovení původní černé struktury plastu, kterou je možné použít i bez základního nástřiku změkčovače.
IV. Ochrana auta před korozí I.
Koroze kovů i jiných materiálů je častým problémem, který postihuje karoserie a další součásti i u relativně mladých aut. Ani mnohaleté záruky proti prorezavění od výrobců aut nezaručí, že nám vůz během provozu nezačne korodovat mnohem dřív. Koroze se bohužel často objeví na povrchu až už je příliš pozdě, neboť zdroj jejího vzniku byl delší dobu skrytý uvnitř dutin karoserie, kde už dokázal napáchat rozsáhlejší poškození. Následná oprava je pak nákladná a ne vždy s jistým a dlouhodobým výsledkem.
Koroze oceli pod drobnohledem
Auta provozovaná na našich cestách, kde je v zimě používán velmi agresivní posypový materiál, jsou díky tomu mnohem náchylnější na vznik koroze, než třeba auta totožných značek provozována na jihu Evropy. Právě agresivní prostředí, kde je například přítomnost solí, kyselin, vody či plynů, je pro vznik koroze ideální. I střídání teplot a intenzivní sluneční záření urychluje korozi.
Takže když například postavíme v zimě zasolený vůz do vyhřáté garáže v domnění, že mu takto prospějeme, je to přesně naopak a oxidace se výrazně urychlí. Při teplotě pod bodem mrazu se zpomalí nebo dokonce zastaví.
Část první
Nejlepší je vždy prevence
Pokud nedáme korozi šanci vzniknout vůbec, je to nejideálnější stav a počáteční investice do antikorozní ochrany se díky tomu pak mnohonásobně vrátí. Osobně nespoléhám na základní antikorozní ochranu, kterou by měl učinit již výrobce vozu. Ta může mít různou kvalitu a trvanlivost.
Karoserie
Ani pozinkované plechy karoserie nemusí bezprostředně zajistit dokonalou ochranu před korozí. Důležitý je především zdravý a neporušený lak, jehož bezvadnému stavu je potřeba věnovat určitou péči. Kromě šetrného umývání nejlépe jen čistou vodou bez agresivních rozpouštědel, jež jsou obsažena v šampónech, je potřeba po umytí lak i skulinky v karoserii řádně vysušit a povrch laku chránit voskem. Jen „zdravý“ lak může dobře plnit svoji úlohu ochrany podkladu, ať už je to kov, nebo plast apod. Nejen kovové díly auta totiž degradují vlivem koroze.
Umývání auta by mělo být prováděno pravidelně a důkladně i ve skrytých místech či skulinkách a nejlépe nenechávat dlouho nečistoty na karoserii. Mnohé z nich na sebe vážou vlhkost, která je jedním z faktorů ovlivňujících vznik koroze. Nejvíce ohrožená místa karoserie jsou právě ta, kde zůstávají delší dobu nečistoty a vlhkost a neproudí tam vzduch. I zbytky hmyzu nebo ptačího trusu dokážou za krátkou dobu lak doslova rozleptat a trvale ho poškodit. V letních vedrech se všechny tyto procesy ještě navíc značně urychlí. Už jsem viděla mnoho aut, jejichž lak byl díky dlouhodobému působení rozkládajících se těl hmyzu kompletně znehodnocen. Takže čím dříve se podobné nečistoty z laku odstraní, tím je to lepší a snadnější na práci i námahu a zamezí se tak trvalému narušení laku i plastových nebo dalších součástí auta.
TIP: Přední části vozu, které bývají v teplém počasí právě nejvíce exponované nárazům hmyzu, pravidelně ošetřuji voskem, kde přidávám větší procento silikonového a teflonového oleje, což výrazně usnadní čištění a lak chrání i konzervuje.
Dutiny a skrytá místa
Koroze ve zdrcující většině případů vzniká skrytě a nenápadně uvnitř nedokonale chráněných dutin karoserie nebo tam, kde se zdržuje nebo nemůže volně odtéct voda, či se tam zdržují nečistoty a jiné agresivní látky. Pro jejich ochranu a konzervaci používám speciální vosky, který díky působení vyšších teplot vzlínají a roztáhnou se postupně na velkou část okolní plochy.
Výrobky Dinitrol pro ochranu dutin
Nejvíce se mi osvědčily produkty Dinitrol (ML) a taktéž Motip ML na dutiny. Aplikace se provádí ze spreje, hodně jsem si pomohla nastavením pomocí úzké hadičky, kterou jsem nasadila na čnělku ventilu, čímž se mi povedlo dosáhnout hluboko dovnitř ošetřované dutiny. Je třeba zvolit skutečně co nejtenčí hadičku, aby pronikla i přes často úzké otvory v karosářských dílech. Vystříkání dutin je vhodné provádět na jaře nebo v létě, kdy vyšší teploty umožní rychlejší vzlínání konzervačního vosku.
TIP: Velkou pozornost je třeba věnovat konzervaci dílů, jako jsou prahy, vnitřky dveří, zavazadelníku i přední kapoty, dutinám zadních blatníků, kde jsou spojeny plechy podběhů a vnějšího pláště karoserie a prostoru v blatnících za předními koly, kde se zdržuje často velké množství nečistot a vlhkost. Konzervaci dutin je ideální provést co nejspíš u mladého auta, kde ještě koroze nezačala a dutiny jsou čisté.
Podvozek
Je jednou z nejvíce náchylných části auta na vznik koroze. Odlétávající kamínky od kol, sůl, voda a špína dávají zabrat všem materiálům i nátěrům, které podvozek chrání. Mám osvědčené různé přípravky, jež jsem během let otestovala na podvozcích aut a ukázaly se být trvanlivé a účinné:
Zadní část podvozku po nástřiku Motipem Stonechip. Ochranný nátěr Dinitol používám především na větší plochy podvozku, kde vytváří charakteristickou hrubou strukturu.
Pro nástřik/nátěr, který zajistí dlouhodobou ochranu před korozí a bude odolný vůči nárazům kamínků i agresivnímu prostředí zejména v období zimy, je nejvhodnější trvale pružná barva. Opět zde zmíním dva výrobce, s jejichž produkty mám dobré zkušenosti. Jedná se o Motip Stonechip (přelakovatelný) a Dinitrol (DINITROL 447 Protec Super, DINITROL 445 Dröhnex). Zmíněné přípravky je možno aplikovat jednoduše ze spreje, používám je na velké plochy podvozku i nápravy. Šrouby a další elementy, které bude potřeba eventuelně v budoucnu povolit, natřu vazelínou, aby nedošlo k jejich zalepení. Před provedením nástřiku je potřeba podklad řádně vyčistit, vysušit a odmastit. Aplikace barvy je vhodná za vyšších teplot, alespoň nad 20°C a pokud možno na co nejlépe větraném místě, výpary z barev jsou jedovaté a zdraví škodlivé! Je třeba dbát i na to, aby se barva nedostala na gumové díly, jako jsou třeba manžety homokloubů. Proto je předem ošetřím silikonovým olejem (viz níže) a zabalím do novin nebo sáčku.
Účinnou antikorozní ochranu poskytují i další přípravky, které se mi osvědčily zejména v zimním období proti kamínkům a soli: DINITROL 4941 a 479.
Přípravky Dinitrol pro ochranu podvozku
Ochrana součástí auta, jež jsou provozem zahřívány na vysokou teplotu
I výfukové potrubí a jeho součásti lze účinně chránit před vznikem koroze. Pro tento účel je vynikající a trvanlivá silikonová žáruvzdorná barva z produkce Motipu/Dupli Color, nese název Supertherm a odolává teplotám až 800°C. Pracuji s ní už léta a osvědčila se mi nejvíce ze všech dostupných výrobků. Aplikace barvy je opět velmi snadno proveditelná ze spreje, používá se bez základního nátěru přímo na kov, který musí být zbaven koroze, nečistot a mastnoty. Nejlépe se tato barva nanáší na zahřátý podklad, velmi rychle zasýchá a má vynikající krycí schopnost. Barvu je vhodné pak vypálit třeba jízdou, aby byla odolná a trvanlivá. Kromě výfukového potrubí je tato barva výbornou i pro ochranu obvodových částí brzdových kotoučů nebo bubnů, brzdových čelistí a krycích plechů, které jsou vystaveny vyšším teplotám. Vydrží bez problému i na bloku motoru. Její krycí a ochranné vlastnosti umožní nanášet ji i ve velmi jemné leč účinné vrstvě, takže nepůsobí pro podklad jako izolace, která by bránila odvádění tepla.
Výfukové potrubí ošetřené nástřikem barvy Supertherm
Použití totožné barvy pro nástřik brzdičů a obvodových částí brzdových kotoučů
Plastové a pryžové díly
Jejich dlouhou životnost a neměnné vlastnosti lze taktéž účinně ovlivnit. Výborné vlastnosti při jejich ochraně před agresivním prostředím má silikonový olej. Ten se mi osvědčil zejména na pryžové a gumové díly auta, ale je účinnou ochranou i pro plastové díly v motorovém prostoru, na podvozku či plastové podběhy a kryty pod motorem. Výborný přípravek s vysokým obsahem silikonu dělá třeba Motip a nebo Liqui Moly. Samozřejmě lze používat i výrobky přímo určené pro ochranu a oživení plastů, kterých je na trhu mnoho. V zimním období se mi osvědčil na těsnění kolem dveří glycerin. Díky tomu nepřimrzá.
V tomto článku jsem pojednávala o preventivní ochraně před korozí s ohledem na Vaše časté dotazy, které mi píšete. Druhou část článku budu věnovat způsobům odstranění již vzniklé koroze a dalším možnostem, jak ji účinně omezit a eliminovat na konkrétních místech karoserie.
V. Ochrana auta před korozí II.
Část druhá
Odstranění koroze a její dlouhodobé omezení
Koroze na vnějším plášti karoserie
Nejčastější příčiny vzniku koroze bývají dány poškozením ochranné vrstvy laku (oděrky, nárazy kamínků, popraskání laku vinou deformace plechů karoserie apod.) nebo dlouhodobým zdržováním vlhkosti a nečistot v proliscích či záhybech. Poškozený lak je potřeba co nejspíš opravit alespoň zatřením barvou a lakem, aby obnažený plech karoserie nebyl delší dobu vystaven působení korozívních faktorů. Pro opravy drobných poškození, například od nárazů kamínků, je vhodná tzv. retušovací tužka. Nejlepší zkušenosti a výsledky lze dosáhnout s konvenčními akrylovými barvami, vodou ředitelné barvy jsou pro tyto opravy nevhodné, protože se z opraveného místa postupně vytratí během umývání nebo voskování auta. U metalických barev je vždy potřeba použít ještě čirý krycí lak, bez něhož jsou ochranné vlastnosti čistě jen metalického pigmentu skoro nulové.
Na fotkách jsou zachycená totožná místa karoserie dvou aut stejné značky avšak od různých majitelů. Jedná se o zadní lemy a prahy u vozu Nissan Primera. Preventivní vystříkání dutin a pravidelná péče o lak i uvnitř části karoserie dokážou opravdu hodně, což se po několika létech provozu může projevit takto markantní odlišností.
Pokud se na povrchu karoserie již objevila koroze, je důležité ji dokonale odstranit. Jedině tak lze zajistit, že po opravě se již znovu neobjeví ani po delší době. I nepatrné pozůstatky oxidace budou pod novým lakem nadále pokračovat v narušování okolních části materiálu a dříve či později se na povrchu opět objeví rez. Opět apeluji na včasném zásahu, čím dříve se provede oprava, tím lépe, protože oxidace kovu postupuje poměrně rychle zejména za vyšších teplot a napáchá pak daleko rozsáhlejší škody, jejichž odstranění je náročné a nákladné, než by tomu bylo v počátečním stádiu.
Pro odstranění koroze je vhodné použití vodního smirku – broušení se provádí klasicky ale za přítomnosti vody, která se na broušené místo stříká. Je třeba postupovat opravdu důkladně a pečlivě, aby po vybroušení nezůstalo na opravovaném místě ani nepatrné množství rzi. Koroze se nevyznačuje pouze klasickým červeným zbarvením, ale vytváří i tmavé – skoro černé stopy v kovu, které je potřeba odstranit též. Po vybroušení do zdravého kovu se celé opravované místo vysuší a odmastí (technickým benzinem nebo nitroředidlem) a připraví pro lakování.
Mám osvědčený tento postup a přípravky:
Jako první vrstvu používám antikorozní základ určený přímo na holý kov, jedná se opět o výrobek od Motipu a nebo v případě, že bylo opravované místo více poškozeno a je tam pravděpodobnost hlubšího napadení korozí, je účinnou alternativou výrobek DINITROL RC 800 – stabilizátor rzi, eventuelně DINITROL RC 900. Tyto výrobky bez přídavku rozpouštědel aktivně přeměňují rez v pevný lesklý přelakovatelný film. Tento film nadále zabraňuje přístupu vzduchu a vlhkosti k povrchu a tím znemožňuje vznik další koroze.
Přípravky Dinitrol pro zastavení koroze
Následuje nástřik plničem (eventuelně přetáhnutí dvousložkovým tmelem), aby se vybroušené místo navýšilo a po vytvrdnutí plniče přebrousilo a srovnalo s okolím. Pro tento účel používám akrylové plniče výše uvedených značek, pro větší opravy je vhodnější právě dvousložkový plnič např. DINITROL 6715. Broušení provádím opět vodním smirkem, avšak jemnějším, obvykle 600-800 a pro dokonalé a jemné vyhlazení ve finále používám i 1200.
Nyní už přijde na řadu příjemnější část práce, kdy se opravované místo lakuje, obvyklý postup je základní podkladová barva podobá odstínu laku auta, pak pigment (metalíza/perleť) a nakonec bezbarvý lak. Lokální oprava laku se řeší tzv. zástřikem, aby nový lak co nejlépe splynul s okolím a oprava nebyla znatelná.
Koroze podvozku
I zde je samozřejmostí pečlivé odstranění koroze. Po odmaštění je vhodná aplikace antikorozního základu nebo ještě lépe stabilizátoru rzi (viz výše) a následně aplikace trvale pružného nástřiku s antikorozními účinky, ať už se jedná například o zmíněný Motip Stonechip nebo výrobky Dinitrol (např. DINITROL 447 Protec Super). Po vyzrání barvy je vhodné ještě ve finále podvozek nebo konkrétní opravené místo opatřit nástřikem ochranného voskovitého filmu ( např. DINITROL 4941). Tímto postupem se mi povedlo docílit dlouhodobé ochrany, která zajistila, že máme auta bez koroze.
Koroze vnitřních části karoserie
Koroze uvnitř dutin je pro odstranění velice náročná a ne vždy se ji povede úspěšně zamezit. Zpravidla ji lze jen zpomalit. U některých aut je bohužel špatně vyřešen odvod vody například z prahů, takže se pak zdržuje dlouhou dobu nejčastěji v zadní části před lemy zadních kol. Toto byl klasický problém např. u první generace Nissanu Almera , kde byly skoro u všech těchto aut zkorodované zadní části prahů. Přitom stačilo v této části prahu za přepážkou tvořící spojení dílů udělat zespod malý otvor podobně, jako jsou z výroby udělané otvory pod přední a střední části prahů z obou stran, aby voda mohla odtékat. Je důležité dbát i na dobrou průchodnost těchto otvorů (jsou i vespod všech dveří nebo zavazadelníku) a kontrolovat, zda nejsou zanesené nečistotami. Jinak svoji úlohu nebudou správně plnit a zdržující se voda bude v dutinách způsobovat korozi.
TIP: Pro eliminaci načaté koroze v dutinách je vhodnou alternativou použití již zmíněného Dinitrolu RC800 – stabilizátor rzi, který zamezí jejímu dalšímu šíření. Následně pak zakonzervovat celý vnitřní prostor vzlínavým voskem s antikorozní účinností, viz první část článku.
Jednou z dalších příčin koroze je špatné nebo nedostatečně trvanlivé spojení dílů karoserie (typickým příkladem jsou zadní lemy blatníků), kde se vinou nevhodných posypových materiálů zejména v zimním období tento spoj naruší a dovnitř pronikají agresivní látky, voda a nečistoty. Ty pak uvnitř mezi plechy způsobují narušení jejich povrchu a následně rezavění. To zpočátku není vidět. Během delší či kratší doby se však na povrchu vnějšího pláště ukážou puchýřky a to už je pozdě, neboť vnitřek bývá v pokročilém stádiu koroze. Existuje účinný způsob ochrany, který se mi osvědčil a spolehlivě funguje:
Polyuretanové tmely a lepidla Dinitrol
TIP:Vnitřní části lemů a jejich hrany jsem opatřila nátěrem polyuretanového tmelu/lepidla, který celé toto místo hermeticky uzavřel, takže dovnitř již nemá šanci nic proniknout. Zmíněný tmel je trvale pružný, má dokonalou adhezi k podkladu a je odolný vůči agresivnímu prostředí. Lze ho i přelakovat. Na lakovaný povrch je možné použít transparentní neutrální silikon, klasický nedoporučuji vzhledem k jeho kyselosti. Silikonový tmel vytváří nejen pružný ochranný film, ale je stále mastný, takže odpuzuje vodu i další látky.
Použití neutrálního silikonového tmelu pro ochranu lakované části lemu blatníku
Pro aplikaci těchto tmelů je vždy důležité pečlivě připravit podklad, aby byl suchý, čistý a odmaštěný. Zasýchání tmelů trvá několik hodin, doporučuji však ponechat v klidu alespoň jeden den.
Ochrana lakovaných míst proti oštěrkování
Ne vždy je hrubý ochranný nástřik vhodný právě kvůli jeho charakteristické struktuře na lakované části karoserie, jako jsou prahy, lemy blatníků, hrany dveří aj. Zde je zajímavou alternativou použití transparentní ochranné fólie Carshields. Tyto fólie je vhodné použít na nový nebo nepoškozený lak, kde se takto vytvoří velmi odolný film, který vydrží i nárazy kamínků a chrání podklad dokonce i před odřením a samozřejmě i korozí. Částečně se takové fólie používají už i ve výrobě, kde se jimi opatří nejvíce exponovaná místa na prazích nebo hrany lemů zadních blatníků, kde obvykle narážejí kamínky odlétávající od předních kol. Nalepení fólie vyžaduje určitý cvik a praxi, aby nezůstávaly pod ní bublinky vzduchu nebo smítka. Není problém takto ochránit i lak na celé karoserii, především přední partie auta, kde však doporučuji přenechat práci profesionálům.
Pozn. Uváděné výrobky a jejich značky jsem osobně vyzkoušela a proto je zde i zmiňuji pro příklad použití, avšak na trhu je mnoho dalších kvalitních produktů různých značek, které mohou zajistit dosažení stejného výsledku. Osobně kupuji výrobky Dinitrol vzhledem k tomu, že je používají i profesionálové, na jejichž doporučení a pozitivní reference jsem je začala používat i já. Jsem s nimi velice spokojená.
Doufám, že Vám moje postřehy a rady budou nápomocné k dosažení plné spokojenosti a dlouhodobě bezvadného stavu Vašich vozů.
PS: jako bývalý vlastník vozu Mazda 323F a člen mazdaclubu.cz mohu zodpovědně prohlásit že tyto rady, postupy a výrobky v článku použité jsou opravdu funkční a mnou v praxi ověřené. Tyto články napsala žena, členka mazdaclubu. Smekám před jejími zkušenostmi a radami.
zdroj:www.mazdaclub.cz